spacer
spacer spacer
spacer spacer
spacer
Znak městysu - jdi na hlavní stranu Jdi na hlavní stranu     Rádio Blaník                                            
barva webu:  spacerspacerspacerspacerspacerspacerspacer
spacer
spacer
spacer

-  Zákl. charakteristika
-  Historie
-  Příroda
-  Flora
-  Fauna
-  Neživá příroda
-  Tereza Smrčinová: Jan Dismas Zelenka.
-  Monografie Jan Dismas Zelenka
-  Vladimír Hirsch: J.D.Zelenka - opomíjený génius
-  František Lego: Zlaté doly v Roudném u Blaníka.
-  Ing. Václav Zemek: Historie zlatodolu Roudný.
-  Emanuel Salomon
-  Prameny
Neživá příroda

-
Část středověké kropenky, vyrobené z blanické ortoruly

Geologicky je oblast součástí českého moldanubika (jižní část Českého masivu, tvořená metamorfovanými horninami neznámého, převážně prekambrického stáří, tj. staršími než 570 milionů let) a velkými plutony variského stáří (mladší paleozoikum, zhruba před 395 až 225 miliony let)

Oblastí probíhá blanická brázda - systém zlomů různého stáří a významu, na nichž dochází k pohybům většinou od závěru variské orogeneze a někde až dodnes. V terénu tvoří blanická brázda širokou sníženinu, kterou protéká Blanice. Na blanickou brázdu jsou vázány různé typy zrudnění, mj. i zlato na Roudném.

Na Velkém Blaníku a v jeho okolí se často vyskytuje hornina nazvaná blanická ortorula pravděpodobně staropaleozoického stáří. Jde o velmi typickou světlou rulu žulového složení, obsahující muskovit, biotit, sillimanit, granát a obzvláště typický černý turmalín. Hornina má většinou paralelní nebo fluidální texturu, je středně až hrubě zrnitá, na puklinách se často vyskytují uranové slídy. S výrobky z blanické ortoruly se setkáme prakticky všude na louňovicku, typickou ukázkou jsou například schody před kostelem v Louňovicích.

Nejrozšířenější horninou v okolí Louňovic jsou pak sillimaniticko - biotitické pararuly - metamorfované horniny sedimentárního původu - území východně od načeradeckého srázu a západně od hlavního zlomu Blanické brázdy. Dále se zde vyskytují masivní migmatity popovického komplexu s výraznými oky živce (severně v lese Hříva). Severozápadně od Louňovic se objevují muskovit-biotitické pararuly, svorové ruly a svory, jihozápadně od Louňovic biotitické ortoruly. Místy se vyskytují i intruzivní horniny, patřící ke středočeskému plutonu. Zajímavá je erlanová vložka v údolí Brodce, s pseudokrasovými útvary (největší známá jeskyně má rozměry nejméně 10 x 15 m).

Nejvýznamnější geologickou lokalitou je zlatodůl Roudný, ležící na jihozápadě oblasti - jedno z nejstarších známých českých ložisek zlata. Roudenské ložisko leží v jednotvárné sérii moldanubika, tvořené převážně biotitickými migmatitickými pararulami se sillimanitem a jde o nepravidelný a bohatě rozvětvený žilník s třemi hlavními poruchovými systémy. Přínos zlata hydrotermálními roztoky byl spojen pravděpodobně s dozvuky intruzivní činnosti, kterou vznikal nedaleký masiv blanické ortoruly a jeho výběžky. Teplé roztoky kolující po puklinách se vysrážely a vznikly křemenné žilky s hojným arsenopyritem, pyritem a zlatem.

Zlato se na vrchu Roudný dolovalo od roku 1769 do roku 1804, od roku 1893 probíhaly další průzkumné práce a zmodernizovaný důl byl otevřen v roce 1904. Díky významnému českému geologovi Františku Pošepném došlo na začátku 20. století k intenzívnímu rozvoji těžby. Kov byl získáván kyanizací rozemleté rudniny, hlušinu zbylou po kyanizaci můžeme dnes nalézt na velkých písečných haldách v okolí Roudného, kde se vyskytuje díky specifickému složení podkladu řada specifických rostlinných a živočišných druhů. Od poloviny 18.století se vytěžilo celkem asi 6 t zlata, nejvyšší těžba byla v roce 1913 (325 kg zlata), čímž zlatodůl zaujal vedoucí místo v rakousko-uherské monarchii. Celkem bylo vytěženo 660,6 kt rudniny s průměrnou kovnatostí 10,5 g/t. Ložisko je prozkoumáno do hloubky 510 m. Dolování bylo ukončeno v roce 1930.

Další zajímavou geologickou lokalitou je Chobot u Vlašimi, kde bylo nalezeno malé ložisko antracitu a zajímavé zkameněliny, vázané na výskyty uhlí.


spacer spacer spacer spacer
spacer spacer spacer spacer

Vítejte v kraji Blanických rytířů

powered by bambic.cz | 2oo6-2o12

Valid HTML 4.01 Transitional